Alkoholik roku

25. ledna 2017 v 12:27 | Lotta
O tom, že Lotta moc chlastá už jste asi něco zaslechli. Slyšeli o tom všichni, kteří se s Lottou někdy potkali. Nemá cenu se schovávat za výmluvy, únsná mez byla překročena. (Po kolikáte již?)


Stačilo. Jako už tolikrát. Ne, že by to dneska bylo jiný, ale je potřeba to začít brát vážně. Nemá cenu se vymlouvat na úzkosti, s nima už to nějakou chvíli nesouvisí. Nebo, jasně souvisí, ale když přijdou prostě je potřeba je rozhnat jinou cestou. Posledních pár dní je hrůza. Stačí, aby Lotta k chlastu přičichla a jde takzvaně do plnejch, jak laskavě řiká kolega H. A už je jí i jedno, že nemá s kým lejt, Lotta je hrozná.

Ale to musí skončit, nejsou žádný výmluvy, omluvy, výjimky a pravidla. Prostě to musí skončit. Ničí to Lottě sociální vazby, společenské postavení, práci, prostě čítanková alkobitch. Prozatím si dáváme dištanc do konce února, tímto veřejným závazkem jest každý, kdo uvidí, přistihne, zastihne Lottku byť uvažovat o alkoholickém nápoji zplnomocněn ji za toto rozbít držku.

Ze starých deníků je zřejmé, že takhle odhodlaná jsem byla za poslední roky již nesčetněkrát, v sázce bylo vždycky hodně, někdy i víc. Teď situaci zhoršuje jenom to, že ze svobodného povolání především člověku vypadává ona nutnost ráno svoje chlastem zmučené ostatky přesunout z postele za kancelářskou židli a je tedy možné se ve své morální (protože na opravdovoé je tím člověk už moc nasáklý) kocovině brodit celý den s rozkoší diagnostikovaného masochisty.

Včera jsem si například urazila zub. A to jsem původně šla na pracovní schůzku. Tedy, kousek zubu, abych byla přesná. Tu schůzku jsem zvládla excelentně. Jenom jsem prostě neměla začít pít. Šikmá plocha jak z učebnic. Brzo.

Substituce náhradní drogou jest povolena, protože stejně nehulim ráda a některé abstinenční příznaky by to mohlo tlumit. Prohovořit konečně alkohol se svým terapeutem je nutné, nemá cenu dál lhát a skrývat, že už jsem dávno přes čáru.

Nejdelší pokus o abstinenci v poslední pětiletce podle mého soudu nepřesáhl 3 dny, byť pijácké návyky se od dob zpovykané bohémskosti mládí, kdy se rum i snídal, povedlo změnit, konzumaci učinit více občasnou (ve smyslu nikoliv každodenní, ale obdenní, cca), stejně je to příliš. Neexstuje hranice, u které by to bylo ještě ok. O to složitější, soužití s liberálním alkoholikem. Jdu si číst deníky básníků, co dopadli hůř. Pro výstrahu. Kdy přijde ten den, kdy to skutečně bude naposled? Kdy přijde ta vůle?

L.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 25. ledna 2017 v 13:04 | Reagovat

Určitě se s tím poraď s lékařem, to co tu popisuješ už opravdu moc normální není...

2 kouzelnakrajina kouzelnakrajina | Web | 25. ledna 2017 v 13:20 | Reagovat

alkoholismus je hrozný, můj brácha taky chlastá a mamčin kamarád chlastem a prášky spáchal sebevraždu...

3 magicmax magicmax | 30. ledna 2017 v 20:44 | Reagovat

To je aspoň námět! Tohle by měli vykřikovat lidi z vrtulníku.

4 B. B. | Web | 18. března 2017 v 19:01 | Reagovat

Proletla jsem to tu a některé věci jsou mi až důvěrně známé.
Myslela jsem že s alkoholem nikdy neseknu. Ale sekla. I když ne definitivně.
Stačilo zjistit že jsem těhotná a celej ten život se změnil. Celej ten alkoholovej život. Ten uzkostnej a depresivní život zůstal. A ventil se zúžil na psaní na blog a občasnou návštěvu psycholožky.

5 Lotta Lotta | 18. března 2017 v 20:46 | Reagovat

[4]: Aha, tak tady máš teď blog, takhle to s tebou teď je. Všechny moje předchozí blogový inkarnace tě rády četly. Dobrý vědět. No nevim, takhle radikální řešení svejch problémů rozhodně neplánuju.

6 B. B. | Web | 19. března 2017 v 22:22 | Reagovat

[5]: U mě to taky nebyl záměr. Proto to byl najednou takovej sešup, bez možnosti vlastní volby. Svědomí rozhodlo chovat se zodpovědně.
Blogový inkarnace? Který? Dumám, nevím, zajímá mě to! Prozraď :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama