Pauzy před nádchem

17. března 2017 v 18:45 | Lotta
Zabíjím čas. Zabíjím ho pro nic za nic, bez motivace, dokonce bez rozkoše ze zabíjení, klasik by snad řekl, že ho krájím. Někdy v běhu mezi jednou a druhou vysokou, zaměstnáním, šolichy a slibnou kariérou jsem zapomněla existovat.


Původně to měl být veselý úlevný článek, o tom, jak mám téměř vše hotovo (nemám, jen jsem si ještě nesepsala, co je potřeba), jak se poprvé po mnoha měsících mohu účastnít víkendu jako plnohodnotný člověk, ale s hrůzou zjišťuji že nevím, jak se to dělá.

Už jsem uklidila celý byt (což při těch 20 metrech čtverečních není takový problém), asi bych si mohla obarvit vlasy, nebo se pustit do některého z těch nepříjemných úkolů, které mám před sebou. Nebo bych mohla psát scénář, nebo si číst knihy. Ale já jsem zaseklá, zpanikařelá a smutná.

Co dělat, když se ten druhý ponoří tak hluboko, že mu už nemůžete pomoct? Byl na cestě dolů poslední dva měsíce a já mu to občas dávala sežrat, za což se stydím, ale spolu s ním klesal i náš vztah. A teď přišla ta fáze, které jsem se po předchozích pokusech o vztah s jiným depresáriem bála. Odhání mě, je tak daleko, že už na to nestačím. Nezbývá, než to nechat být. Ale to nebude lepší, objektivní důvody se nepřesunou, jsou pochopitelné a neřešitelné. Zaháním myšlenky, že jsem si vybrala špatně, že už mě nemá rád, zaháním jakékoliv myšlenky vedoucí k závěrům. Je mi strašně smutno a opuštěně, ponedělí budu zase doufat, že mi to vynahradí, ale nebude to tak a já nemám sil, nevím, jak se tohle dělá. Je to zmar.

Přestala jsem se vídat s lidmi, nevím, proč a kam. Nevím komu. Hlavně se dneska nesmím opít, byla bych nepříčteně smutná a to by ničemu v tuhle chvíli nepomohlo.

Půjdu si sepsat ten seznam úkolů a slít těstoviny. Už zase ani neumím psát.

L.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Siginitou Siginitou | Web | 19. března 2017 v 10:07 | Reagovat

Je těžké přemýšlet co dělat když je někdo už tak hluboko. Znám to, má vlastní zkušenost.... v mém životě je spíš víc lidí co mi ubližují, poté co zjistili že mám deprese, poruchu a řežu se atd tak začali do mě ještě moc narážet. Kdysi kamarádka která se mě snažila pomoct se obrátila zády poté co řekla že jsem jen chudinka a kdesi cosi. Jediná kamarádka se mě snaží trochu podpořit ale sama neví co by měla dělat.

Bude tě odhánět, já to taky kolikrát dělám. No snaž se stát... pokuď teda chceš, při něm a být mu oporou :)
No jestli tě on už nemá rád, s tím bohužel nic nenaděláš, ale já věřím že budeš v pořádku :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama