Kolikrát

3. dubna 2017 v 22:57 | Lotta
Kolikrát v posledních několika měsících jsem měla neodbytný pocit, že se právě začal konec. Že už to dál nemá cenu. Že jsi podkopnul zase další kousek důvěry, kterou si v lidech (obzvlášť tvého ražení - tzn. stejného jako jsem já), tak pracně hledám.


Možná, že dneska to bylo už doopravdy, že jsem konečně pochopila a pojmenovala, v čem je problém. Dokud si nezvládneš vyřešit starý věci, nepouštěj se do novejch. S každým z dalších z těhle propadů jsem přesvědčenější, že je náš vztah jenom dalším provizoriem, i když se oba od začátku tváříme, že to tak je, já kvůli tobě ztratila a obětovala (ale hodně našla, ne tebe, ale sebe/úctu), jenže se zase řítíme do těch samejch vod a já najíždím na udžovací režim, abych si zase nenabila držku.

Jasně, je to jen propad, zejtra ráno to bude zase dobrý (možná?), vyslovit se k odchodu ještě nehodlám, na to tě pořád ještě moc potřebuju, pořád mám ještě moc velkej strach zůstat sama. Protože já neumím bejt sama. Ale když od sebe všechny odháníš, stavíš se do role ublížený oběti a nechceš, aby ti bylo pomoci, tak je to těžký, miláčku, víš?

Možná, že jsme spolu teoreticky mohli dokázat velký věci, ale ne stvořit funkční vztah, na to je celý tohle moc velká emoční paralympiáda. Ale jasně, až mi zejtra zas napíšeš, že se stavíš, budu nadšená a potěšená (ale v koutku vystrašená) a když nenapíšeš, tak napíšu já tobě, že se stavím. A tak pořád dokola, ubližování a smíření...

Trochu toxická, trochu slastná, trochu nevyhnutelná. Jako každá, v případě nás dvou.

Dobrou noc

L.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 4. dubna 2017 v 7:37 | Reagovat

Přemítání o rozchodu nic nevyřeší...

2 nudistka nudistka | Web | 4. dubna 2017 v 9:11 | Reagovat

Z vlastní zkušenosti vím,že přemýšlet o vztahu ještě neznamená jeho konec, ale přemýšlet o samotném konci mně osobně říká, že jsem se rozhodla, jen hledám odvahu k tomu jít a udělat to. Je důležité jak na to člověk pohlíží, jestli jako na novou šanci nebo jako na prohru, ztrátu času nebo zklamání. Měla by sis dát šanci zjistit jaká si. Stále si opakuju jedno a to, že pokud nejsem schopná žít sama se sebou a samota mě děsí, jak mohu chtít, aby druhý člověk (partner) se mnou vydržel a obráceně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama