Soužívání

16. června 2017 v 21:26 | Lotta
Je to složitý, víš?
Jsou věci, který vstřebáš mozkem, ale tu zradu, byť racionálně vím, že byla zradou tvého podvědomí, tu z hlavy na dvě doby nevyndám.


Ulevilo by se mi za normálních okolností, to by se mi ulevilo, ale teď když spolu žijeme, nevím, co se stane, jednou jsi to přestál a to bylo včera, ale červená nit agresivity se omylem natáhla až sem a já tu sedím a nevím, co všechno ti můžu říct, aniž bych ti ublížila víc, než je zdrávo.

Přála bych si, abychom spolu mohli být tak dlouho, že se přihlásíme na příští rok na rezidenční pobyt pro autory, já budu psát svůj první román, ty svoji sedmou knihu, bude to jako když spolu večer chodíme do baru pracovat, ale delší, intenzivnější krásnější.

Jenže teď, když ve mně každá hloupost vzbudí nejistotu, nutnost držet styl a velikost "S", pravidelné mytí nádobí a vynášení kočičího hajzlu, dívám se po větším bytě pro nás oba, a zároveň si jistím záda - možná to dám i bez tebe, když nedožijeme konce měsíce.

V hospodách zakázali kouřit a já se cítím provinile za strašně zahulenou kuchyň, kde zrovna provizorně navždycky našeho vztahu stojí můj pracovní stůl.

Všechny ty strachy, ty jsou pod agresitvitou, pod nenáladou, pod tím vším. A taky pod tím, že nemůžeme dva týdny mít sex. Slíbils mi, že mě budeš mrdat do osmdesáti a pak si kvůli velkému věkovému rozdílu můžu hledat šedesátníky v kondici. Dobře, dobře, vědět, že se mnou počítáš, to je to krmení pro moji duši.

Ale strach ten utěšíš slibem, obzvlášť, když jsi teď dva porušil.

L.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 GVKB GVKB | E-mail | Web | 17. června 2017 v 8:50 | Reagovat

Jak nás Stvořitel vyhnal z přírodního ráje

1.
Mám často sen, ve kterém se nacházím v ráji a ležím pod stromem který je svatý.
2.
Ke stromu přijde nahá Eva a říká, že má hlad.
3.
Já jí tedy ze stromu utrhnu jablko a dám jí je k ochutnání.
4.
Eva, se na mě usměje a hned se chce se mnou pomilovat, aby mi nebyla nic dlužná.
5.
Když ji oplodním, tak jí potom natrhám plný košík těch jablek ze stromu poznání a ona odejde za svým Adamem.
6.
Když Eva s Adamem všechna jablka snědí poznají, že jsou nazí a tak se stydí.
7.
Jdou za mou a já jim dám oblečení a oni se již nestydí.
8.
Stvořitel spatří, že Adam a Eva jsou oblečení a hned mu dojde, co se asi stalo, vyžene tedy lidi z ráje.
9.
Mě dá na starost se o lidi starat, protože nějak mě musí potrestat.
10.
Od té doby se musím o lidi starat a Stvořitel se mi škodolibě směje a leží pod stromem poznání v ráji, proč jsem té Evě dával to jablko? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama